Název MedStar: Battle Surgeons Autor Steve Perry & Michael Reaves Překlad názvu Bojoví chirurgové Série Clone Wars MedStar, #1 Další informace mass market paperback: Del Rey Books, červen 2004, 309 stran České vydání - Časové zařazení 20 let před bitvou o Yavin (2 roky po Episode II: Attack of the Clones)

O ČEM TO JE

Na samotném okraji galaxie leží tropické peklo, všeobecně známé jako Drongar. Z rozbředlé bahnité půdy raší mohutná hřibovitá vegetace, vzduch je prosycen mutagenními sporami – které bez milosti likvidují vzdušné filtry lodí a sžírají plíce lidí –, ani v noci teplota neklesá pod 36 °C a většinu dne planetu sužují mohutné bouře, jejichž blesky dokáží změnit lidské tělo v zčernalý škvarek během mžiku oka. Jediný důvod proč by se někdo mohl o Drongar zajímat, je rostlina zvaná bota – lidmi využívána jako širokospektrální antibiotikum, Neimodiany považována za dokonalé narkotikum a Hutty ceněna jako kvalitnější ekvivalent glitterstimu.

Na samotném okraji galaxie zuří válka o botu. Šiky kostěně bílých klonovaných vojáků čelí armádám rezavějících bitevních droidů Konfederace pouze s malými ručními blastery v rukou – užití větší palebné síly by přímo ohrožovalo produkci vysoce hořlavé boty – a pokoušejí se stabilizovat situaci v oblasti Jasserak.

Na samotném okraji galaxie, uprostřed vší té geheny, svádějí skupinky republikových lékařů vysilující souboj se smrtí, na jehož konci nedlí nic jiného, než Pyrrhovo vítězství posvěcené hektolitry prolitého oleje a krve.

HODNOCENÍ

Adam Kazmíř

"Sewn one, sewn 'em all."

Pozvolna ve mně roztává kostka ledu antipatií, která se ve mně počala formovat krátce po shlédnutí Attack of the Clones – stavidla nelibosti byla precizně vyoperována již během čtení prvních pár kapitol duologie MedStar. A i přesto, že jsem se dlouho obával o osudy série Klonových válek, nyní mohu s klidným svědomím říci, že se jednalo o obavy vesměs zbytečné.

Jména Steva Perryho a Micheala Reavese rozhodně nejsou většině znalců expandového universa cizí – o to se již postaraly jejich předchozí díla: Shadows of the Empire, respektive Darth Maul: Shadow Hunter. A právě z jejich společné kuchyně se line vábivá vůně něčeho, pro předalekou galaxii tak atypického – románů z lékařského prostředí. Receptem na úspěch jest (pouhé) úspěšné skloubení vesmíru Star Wars spolu s duchem legendárního sitcomu M*A*S*H a okořenění špetkou originality.

Příběh samotný se rozehrává uprostřed válkou zmítaných polí planety Drongar – jedné z nejnehostinějších planet Vnějšího okraje a zároveň i jedné z nejcennějších. Autorům připadá můj nejhlubší obdiv za stvoření scenérie tak ďábelské a geniálně promyšlené – už jen pouhý počet způsobů, kolika dokáže drongarský ekosystém usmrtit, je zarážející –, že vám z pouhého pomyšlení na ni bude po zádech kanout uzoučký proužek ledového potu. Tyto tíživé kulisy však mají pouze umocnit dojem z odvíjení vypjatých lidských osudů, které se mezi nimi odehrávají a často i nabírají svého konce. Kniha samotná totiž nevsází na poutavost centrálního děje, který je zde prezentován výhradně v lehkých náznacích, ale zaměřuje se na spletenec životního koloběhu hlavních protagonistů – nevyjímaje machinace admirála Bleyda, Dhurovo pídění po senzacích utopených hluboko v duších posádky Rimsoo 7, sebeznovuobjevování droida I-5YQ, ani milostné vzplanutí jedné ze sestřiček k hlavnímu chirurgovi.

Válečné běsnění je připomínáno skoro na každém rohu způsobem ne nepodobným jako v M*A*S*Hi. Kolem řady operačních stolů se tísní několik chirurgů, podlaha se mění v krvavé brouzdaliště a světla mrkají za doprovodu zvuků těžké artilerie a dopadajících granátů. Venku sestry provádí třídění raněných a často jsou tak donuceny i vyřknout ortel nad životy uvázlými v rozervaných cárech těl klonovaných vojáků. Všichni konají své povinnosti až do chvíle, kdy je i nejposlednější pacient odoperován. V tu chvíli chirurgové mění stoly operační za barové, u kterých léčí své pošramocené duše známou medicínou na veškerý světobol – alkoholem. Tyto momenty relativního klidu jsou však ohraničeny hučením repulzorů transportérů, které sváží další várky zraněných do táborů Rimsoo. A vše začíná nanovo.

Středobod v této změti zastává Corellian Jos Vondar – a když jsem naťuknul podobnost této knihy se seriálem M*A*S*H, tak vězte, že Jos by si nic nezadal se svým americkým protějškem Hawkeyem Piercem, avšak ne co se týče humoru, ale spíše v názorové rovině –, kterému zdatně sekunduje Zan Yant – relativně zdatná kopie B. J. Hunnicutta, která však lásku k manželce vyměnila za vřelý vztah k hudebnímu nástroji.

Bohužel, tím však podobnost postav bere za své a nám jsou tudíž pochopitelně naservírovány charaktery zcela unikátní: Den Dhur, Sullustanský reportér, který rád strká nos tam, kam nemá – pokud však opomeneme fakt, že v podstatě žádný nos nemá –, přináší asi nejsolidnější pohled zvenčí na celou válku a především na lidi jí poznamenané. Admirál Bleyd zastupuje odvrácenou stranu mince balancující přímo na vrcholu pyramidy republikové vojenské hierarchie a jeho činy jsou často značně odpudivé – jako Sahyan, který byl připraven i o poslední špetku cti, je mezi příslušníky své rasy, která zbožně uctívá lovce a válečníky, považován za vyvrhela a ani vojenské ostruhy tuto skutečnost nemohou změnit, proto jediný prostředek znovunabytí své zašlé slávy vidí ve spolčení se zločineckou organizací Černého slunce.

Avšak krom těchto postav se na scénu vrací i některé charaktery z předešlých knih. Jedním z nich je i na obálce zobrazená padawanka Barriss Offee, která byla na Drongar vyslána prohlubovat své dovednosti v léčení, a kterou známe již z románu The Approaching Storm – odkud se dokonce probojovala na plátno (jež znamená svět). Druhým navrátilcem je I-5YQ z Reavesova Shadow Huntera, který doposud trpí výpadky paměti, které způsobily neodborné zásahy do jeho programování předchozím majitelem. V MedStar I-Five skutečně září a krom několika nezapomenutelných hlášek, které vypustí ze svých reproduktorů, se v průběhu druhého dílu čtenář stane svědkem procesu elektronického opíjení v hlavní roli právě s I-Five pod patronací světaznalého násosky, jakým je Den Dhur.

Obsazení, dějiště a příběh jsou však stále pouhou polovinou cesty k úspěchu – vše jsou pouhé esence. Bez důkladného řemeslného propojení a opracování nepřežije i ten sebenápaditější román. Avšak Perry s Reavesem nejsou žádní nováčci v oboru a vydávají ze sebe to nejlepší, především zásluhou Michaela Reavese získává text – a popisy především – na lehké poetičnosti. Dopady práce Steva Perryho jsou především v udržování soudržnosti děje, snaze o všeobecnou inovaci a propojování románu se zbytkem expandového universa. Smysl pro detail a bezvýznamné maličkosti je až dech beroucí – je zmíněna celá řada sabaccových karet a mezi nimi i The Evil One (poprvé se objevila již v Lando Calrissian and the Mindharp of Sharu), pozornosti se dostane huttskému alkoholu Boga noga (drobná zajímavost: Boga je alkoholický nápoj z Tuniska – předpokládám, že všichni víte, co se v Tunisku natáčelo), autoři též zabrousili do vod hudebních a krom několika nástrojů představují i styl Heavy Isotope (nahraďte isotope za metal a asi již budete tušit, která bije). Teď by se však mohlo zdát, že text je přehlcen složitými narážkami a obyčejný čtenář v nich bude beznadějně ztracen – opak je však pravdou: většina odkazů je takřka nepostřehnutelná okem laika, oko gurmánovo však bude slzet dojetím nad zmínkami o dejariku, Teräs Käsi, Trandoshandském jazyku Dosh a mnoha dalšími. Co se jazyka týče, oceňuji, že vymizely neduhy známé ze Shadow Huntera v podobě tvarů jako “dangerous an assignment“.

Číslo třiaosmdesáté amerického plátku Star Wars: Insider přineslo s ročním zpožděním krátkou povídku od Steva Perryho a Michaela Reavese, která zaujímá místo mezi Battle Surgeons a Jedi Healer. Avšak toto dílko – pod názvem MedStar: Intermezzo – byste v jednotlivých románech hledali marně, takže pokud nevlastníte již zmíněné vydání Insideru, tak jediným způsobem, jak si tuto povídku opatřit, pro vás bude propátrání hlubin internetu.

(Následující text obsahuje spoilery:) Jednotky Rimsoo byly po mohutné separatistické ofenzívě vytlačeny z údolí do hor. Z fronty transportéry neustále svážejí neuvěřitelná kvanta raněných a doktoři, i přes ztráty ve vlastních řadách, jsou nuceni nadále pokračovat v nesmyslném boji za záchranu klonovaných vojáků, aby jim tak umožnili padnout v bitvě o několik málo dní později. Nekonečný zápas o životy druhých však nabírá nečekané obrátky ve chvíli, kdy se na operační stůl dostává žoldák odpovědný za smrt jednoho z chirurgů.

Intermezzo tvoří krátký jednoduchý útvar přemosťující konec a začátek dvojice jednotlivých děl – a já napjatě vyhlížím, co mě očekává na druhé straně tohoto mostu.

Na samotném okraji reality stal jsem se obětí stockholmského syndromu. Na několik dní jsem byl vytržen ze soukolí světa, byl jsem unesen knihou a navždy s ní – a jejími hrdiny – budu soucítit.

ZAJÍMAVOSTI

Chcete se podívat na návrh obálky Dava Seeleyho?

Chcete si ji objednat u Amazon.com?

DATABÁZE