Nejočekávanější film roku, který má dokázat, že si Lucasfilm umí s předalekou galaxií poradit i bez George Lucase, je svižným mixem nálady původní a prequelové trilogie a připravuje půdu pro další filmy.
Star Wars. Dvě slova představující fenomén, který hluboce ovlivnil lidskou kulturu, dále kult vzývaný některými „zažranými" téměř jako náboženství a nadčasová mytologie moderní doby. Zároveň jde o v podstatě pohádkový příběh, bezednou studnici klišé a v neposlední řadě také komerční „ždímačka" na peníze. Pátrat po tom, proč tomu tak je, není obsahem tohoto textu, spíše se se podíváme na to, jak se povedlo navázat na slavnou filmovou hexalogii již sedmou epizodou.
V roce 1977 v úspěch „podivného" sci-fi filmu s názvem Star Wars věřil snad pouze jeho tvůrce George Lucas a jeho kamarád Steven Spielberg. I přes značné produkční obtíže se povedlo film dokončit a jeho nenadálý úspěch téměř zbořil kina. V horizontu dalších šesti let pak vznikla dvě neméně úspěšná pokračování Impérium vrací úder a Návrat Jediů. Kolem filmů se okamžitě utvořila komunita fanoušků, kterou u filmů udržovaly různé doprovodné předměty (merchandising) včetně celé haldy nových příběhů z knih, komiksů, počítačových her a televizních seriálů (ty ovšem nikdy plně nepatřily do Lucasovy vize).
Epizody původní trilogie byly již odedávna označeny celkem nelogicky IV, V a VI a byl zde příslib toho, že se Lucas ve vyprávění vrátí na úplný začátek. Až s nástupem nového tisíciletí vznikla prequelová trilogie, která ač potěšila nově nastoupivší generaci, tu původní příliš nezaujala. Zvláště epizody Skrytá hrozba a Klony útočí se staly terčem mnoha útoků nespokojených fanoušků původní trilogie. Smířlivěji byl přijat až úplně poslední film Pomsta Sithů. Poté už George Lucas do své předaleké galaxie přispěl už pouze dětským televizním seriálem Klonové války, kterým zlomil vaz už rozpačitý úvodní film, který dojel především na nezvládnutý marketing (ačkoli některé pozdější díly seriálu byly naopak velice dobré).
Když se v roce 2012 Lucas rozhodl odejít na odpočinek a svůj Lucasfilm prodal megakorporaci Disney, bylo v rámci velkých plánů oznámeno, že se chystají i nové filmy. Pro Lucasfilm, který pod Disneym existuje jako svébytná dceřiná společnost, z toho vyplynula spousta problémů. Mají vycházet z hrubé synopse, kterou po sobě zanechal Lucas, nebo se mají dát vlastní cestou? A co provedou s již tak obsáhlým universem z nepřeberného množství literatury, her a televizní tvorby? V rámci co největší tvůrčí svobody byl z návrhu George Lucase použit pouhý zlomek a obrovské tzv. expandované universum (všechny publikační aktivity mimo filmy a seriál Klonové války) byly odsunuty do množiny tzv. Legends (které jsou jakousi fikcí ve fikci) a dále zůstávají jako důležitý zdroj faktografických dat (místa, druhy, technologie) s tím, že příběhy kanonické nejsou.
Jako scenárista filmu byl vybrán Michael Arndt a brzy přibyl i režisér J. J. Abrams, který si své hvězdné ostruhy vysloužil zvláště na novém rebootovaném Star Treku. Protože však tvorba scénáře trvala za daných okolností příliš dlouho, k jeho psaní zasedl sám Abrams a také Lawrence Kasdan, který stojí rovněž za scénáři dvou filmů původní trilogie Star Wars a který původně dělal pouze konzultanta. Přestože některé Arndtovy prvky ve scénáři zůstaly, scénář byl téměř kompletně překopán. Film pak čekala velmi opatrná marketingová kampaň a obrovské utajení, za které by se nemusela stydět ani americké vládní instituce. Stála však všechna ta opatření za to?
Příběh nové epizody (a ano, je to opravdu Epizoda VII, i když se to z marketingových důvodů většinou vypouští) je zasazen do doby 30 let po zničení druhé Hvězdy smrti (v Epizodě VI). Proti sobě bojuje První řád a Odboj. První řád je vojenská junta, která se kdysi dávno oddělila od Impéria a začala nezávisle na něm existovat ve vzdálené části galaxie, kde postupně nabírala na síle. Po pádu Impéria vznikla i Nová republika, která však je nyní na prahu zániku. Proto musel vzniknout tzv. Odboj, který se proti Prvnímu řádu postavil vojenskou silou.
Zatímco První řád má pod kontrolou nejvyšší vůdce Snoke (Andy Serkis), který je velmi silný v temné straně Síly, Odboj vede generálka Leia Organa (Carrie Fisher). K Prvnímu řádu rovněž patří Kylo Ren (Adam Driver), pán Rytířů z Renu, dále generál Hux (Domhnall Gleeson), velitel základny Hvězdovrah, která je zároveň superzbraní schopnou zničit celou hvězdnou soustavu a také kapitánka Phasma (Gwendoline Christie), velitelka stormtrooperů. V Odboji je například Poe Dameron (Oscar Isaac), který je nejlepším pilotem této organizace, jeho kulovitý droid BB-8 a také dvojice droidů C-3PO (Anthony Daniels) a R2-D2 (Kenny Baker).
V době konání příběhu mnoho lidí pátrá po posledním rytíři Jedi, Luku Skywalkerovi (Mark Hamill). Tyto události svedou dohromady pilota Finna (John Boyega) dezertujícího stormtroopera Prvního řádu a mladou sběračku šrotu Rey (Daisy Ridley). Později se jim ještě do cesty připlétají Han Solo (Harrison Ford) a jeho parťák Chewbacca (Peter Mayhew).
Tolik k náznaku děje, jehož další popis by už byl velkým spoilerem. Nové reálie nám v novém filmu nejsou popisovány, tvůrci nás, podobně jako George Lucas v Epizodě IV prostě hodí do hluboké vody a my se v ní musíme naučit plavat (nebo alespoň šlapat vodu). Výše popsaná situace je i při absenci spoilerů dosti složitá, a Lucasfilm proto zařadil věci v třicetiletém období do publikačního projektu Cesta k Epizodě VII – Síla se probouzí, který nám prostřednictvím nových (a tentokrát již plně kanonických) románů, komiksů, povídek a encyklopedií nové reálie přiblíží.
Pokud se týče struktury vyprávění, je to vysoce návyková záležitost, která vás nenechá ani na chvíli vydechnout a pořád drží vaši pozornost. Abrams střídá chvíle napětí, akce i odpočinku a ve výsledku zde není moc, co by se dalo vytknout. Pro mě nejslabšími články tohoto dobře promazaného soukolí je především zobrazení různých aspektů Síly. Některé věci zde vidíme zcela poprvé a rovněž se mi úplně nezdálo to, co je schopen netrénovaná bytost provést se světelným mečem. Jistě, dá se to omluvit nejspíše tím, že ani Kylo Ren není tak schopný bojovník v šermířských soubojích. Ale i tak je to v určitém malém rozporu s tím, co jsme doposud ve filmech i seriálech viděli.
Herecké výkony jsou také z valné většiny pohlcující. Jak původní herci (Ford, Mayhew i Fisher), tak i herci noví, dělají, vše co je v jejich silách a v jejich silách je toho opravdu hodně. Johnu Boyegovi bylo vyčítáno, že se v trailerech pořád tváří stejně, ve filmu však vidíme, že jeho repertoár výrazů je daleko pestřejší. Daisy Ridley rovněž ukazuje, že si členství v první herecké lize, do níž ji Star Wars katapultovaly, plně zaslouží. Nesmírně sympatickou postavou je Poe Dameron Oscara Isaaca, který v zásadě již dříve ukázal, že umí hrát sympaťáky a pohodáře. To samé platí i pro Adama Drivera, který ztvární pozérského a cholerického záporáka, který zároveň vnitřně rozervaný mezi snaho být jako Darth Vader a svými pochybami.
Stejně tak je tomu s výpravou. Ze všeho přímo čiší láska k fenoménu Star Wars, vše je výborně propracované od animace pirátské vůdkyně Maz Kanaty (Lupita Nyong'o) do posledního šroubku lodi Millennium Falcon. Kostýmy, které měl na starosti Michael Kaplan, sice nedosahují okázalosti a pompéznosti kostýmů prequelové trilogie, ale jsou takovým lehkým návratem k původní trilogii (kde byly kostýmy mnohem střídmější). Ostatně návratem k původní trilogii Star Wars je vlastně celý tento film, přičemž si bere to nejlepší z prequelů (a ne, já si rozhodně nemyslím, že epizody I, II, III jsou odpad).
Kamera Daniela Mindela je příjemně starosvětská záležitost, dokonce ani oblíbený efekt J. J. Abramse s posvícením přímo do kamery neboli tzv. lens flare je zde omezen na naprosté minimum a pouze kdy je to účelové. Zvuková složka je, jak už je u jakýchkoli Star Wars dobrým zvykem, jako vždy perfektní. Od známého zvuku motorů Millennium Falconu až po nové zvuky droidů se jedná o špičkovou práci. Hudba Johna Williamse je k filmu výborně padnoucí, střídají se nové motivy, do nichž čas od času zazní ty staré, ale k důkladnému posouzení si ji raději nechám až po samostatném poslechu.
V celkovém zhodnocení jde jak o výborné pokračování legendární ságy jako celku, tak i začátek zcela nového příběhového úseku. Některé momenty práce se Sílou mohou působit rozpačitě a rozhodně bych ocenil trochu více politického pozadí, ale rozhodně se dá říci, že film kvalitativně dostál očekáváním, což u tak extrémně „vyhajpovaného" projektu je velkým úspěchem. Za mě jde o nejlepší film roku a všem fanouškům, starým i novým, jej doporučuji.
90 %
(Článek vyšel rovněž na portálu Filmserver.cz.)
