Zlé Galaktické impérium ještě před zničením své absolutní zbraně donutilo princeznu Leiu Organu sledovat zničení jediné planety, kterou kdy nazývala domovem. Krátký čas truchlení je však nyní u konce. Šíří se zvěsti o tom, že Impérium pronásleduje všechny zbylé Alderaaňany jako odvetu za činy Aliance a princezna je i přes obrovskou odměnu vypsanou na její hlavu rozhodnutá zachránit tolik svých krajanů, kolik jen bude moci…
Pětidílná komiksová minisérie Princess Leia patří k prvním třem projektům ohlášeným krátce poté, co se rozhodlo, že otěže vydávání komiksů Star Wars převezme po 25 letech opět Marvel. Autorem příběhu je Mark Waid (Daredevil, Captain America) a jeho kreslířem je Terry Dodson (Star Wars: Dark Force Rising, Uncanny X-Men). Jak projekt dopadl, si přečtěte v našem hodnocení.
Hodnocení Pavla Klimeše:
Musím se přiznat, že už od první synopse komiksové minisérie Princess Leia jsem se na ni ze všech marvelovských počinů těšil zdaleka nejméně. Ne snad proto, že bych nevěřil, že ženská hlavní postava může utáhnout příběh, ale jednoduše z toho důvodu, že si komiks vybral téma, které zůstávalo v expandovaném universu (nyní Legends) opomíjeno. Ano, s alderaanským zůstatkem, potažmo s Novým Alderaanem jsme se setkávali v knihách a komiksech již od časů proslulého Dark Empire, ale ještě nikdy jsme neviděli, jak k vzniku těchto reálií přesně došlo. Proč? Inu, tehdejším autorům se zřejmě tato látka zdála málo akční a proto si ji nechávali v záloze.
Ustavení nového kánonu přineslo možnost znovu převyprávět některé klasické příběhy z Legends, ale Lucasfilm stále klade autorům na srdce, aby se primárně soustředili na vymýšlení nových postav a příběhů. A tak se k nám dostává zkazka, která v nějakých přibližných obrysech existovala celá desetiletí. Zároveň je komiks první z řady minisérií, vždy věnovaných jedné postavě (kromě aktuálně vycházejícího Landa se můžeme těšit i na Chewbaccu nebo „one-shot“ C-3PO).
Pětidílná série přitom startuje velice zajímavě. Jelikož začíná okamžitě po bitvě u Yavinu, předchází dokonce i románu Heir to the Jedi, který je takovým pokračováním příběhu Luka Skywalkera z Nové naděje. Děj nám zblízka ukazuje horečné přípravy k evakuaci yavinské základny, přičemž je skvělý zejména „nervák“ admirál Ackbar (tímto také víme, že Ackbar se k povstalcům přidal již před bitvou u Yavinu a nikoli až po, jak nám říkaly Legends). Zajímavé je také vidět admirála Jana Dodonnu při vybírání nových planet k založení nové povstalecké základny, což se obrazí i v Heir to the Jedi.
Kresba Terryho Dodsona je sice schematičtější, ale v zásadě to ani moc nevadí. Je také pravda, že kresba mi přišla poměrně rozdílná oproti tomu, co jsme od Dodsona viděli v komiksové adaptaci druhého dílu Thrawnovy trilogie. Nicméně jelikož už je to 18 let, můžeme usoudit, že jde o nějaký přirozený vývoj, kterým kreslíři procházejí.
Příběh komiksu je pak čistě o Leie. Han a Chewbacca se opravdu jen mihnou. Stejně tak Wedge Antilles. Luke má sice malou roli v prvním čísle, ale od té doby už vidíme pouze nové tváře s výjimkou krátkého camea Niena Nunba na Sullustu. Je sice hezké vidět okolnosti, za nichž se sullustanský pilot dostal k Povstalecké alianci, ale potíž je v tom, že jeho zásluhy jsou odbyty dvěma větami. Naopak mě nadchlo, že Leiin náhrdelník z přehlídky na konci Epizody IV není jen nějakým generickým šperkem, ale má jméno. Líbila se i Leina krátká vzpomínka na dětství na Alderaanu, zejména pak na Baila Organu.
Z nových postav se dere do popředí především alderaanská pilotka Evaan Verlaine, která si rozhodně nebere servítky, ale i tak je velmi loajální Alderaaňankou, odvážnou bojovnicí a ochránkyní princezny. Dokonce i zlatá bunda je podobná té, kterou nosil po bitvě u Yavinu Luke. Zcela opačný vztah jsem si pak udělal k některým postavám alderaanského pozůstatku. Sem patří Tace, Tula a hlavně pak „Ochránkyně Alderaanu“ Jora Astane, která působí dojmem pomatence. Lord Junn je další zapomenutelná postava a imperiální velitel Dreed je pak naprosto generickým padouchem, který není ničím zajímavý.
Hezké bylo vrátit se na Naboo a dokonce do města Keren, které bylo již dříve ustanoveno v Legends. Hologram Padmé Amidaly a Leina vágní reakce na něj je pak něco, co mě vysloveně zarazilo (v příjemném smyslu). Co mě naopak až skoro pobouřilo, byla závěrečná konfrontace, resp. (ne)vysvětlení toho, jak se někam „jistá skupina“ dostala. Nechci zpochybňovat rychlost šíření informací v galaxii, ale i tak mi to celé přišlo jako silný deus ex machina a pokud bychom se nad tím zamysleli, tak po hypotetickém vyslání jediné výzvy po HoloNetu by se ani celá princeznina anabáze nemusela uskutečnit (až to budete číst, pochopíte, o čem to tu mluvím).
Obecně vzato je Princess Leia asi tím nejhorším, co ve stáji Marvelu od začátku roku vzniklo. I tak jde ale v rámci všech komiksů Star Wars pořád o zlatý průměr, který si své čtenáře určitě najde. Nedalo se očekávat, že Marvel ve své spanilé jízdě ani jednou nezaškobrtne, spíš naopak. Pokud by tedy byl tento příběh to nejhorší, co nás potká, bylo by to velmi, velmi dobře.
60 %
Hodnocení Libora Dorňáka:
Princezna Leia na konci Epizody IV rozdala medaile za zásluhy v bitvě u Yavinu a co dál? Hlavní hrdinkou této minisérie je, jaké překvapení, sama Leia, neposedná princezna s ambicí zachránit svůj lid, ať to stojí, co to stojí. Vidíme ji jako tvrdou i lstivou, bojovnici i diplomatku. Další výraznou postavou je alderaanská pilotka Evaan Verlaine, oddaná své princezně i svému lidu, výborná pilotka atp.,
nicméně nijak nevybočuje z podobného typu postav. Rozhodně nepřehlédnutelný je i Nien Nunb.
Ačkoli mě celá minisérie bavila, přiznávám, že z ní nejsem příliš nadšený. Potenciál na zajímavý náhled do nitra alderaanské civilizace příliš naplněn nebyl. Příběhem, chováním postav i některými tématy minisérie míří spíše na teenagerské publikum. Snad kromě Naboo se nedočkáme ani zajímavých lokací.
Minisérie o princezně Leie je zajímavým příspěvkem k aktuálně budovanému kánonu, čte se poměrně dobře, obsahuje i dostatek napětí, ale v řadě jiných oblastí selhává.
60 %
