Ezra, Kanan a Ahsoka (a Chopper) přilétají na Malachor, zdánlivě mrtvý svět a místo starobylého sithského chrámu. Nejsou zde však sami. Cesty se střetávají, osudy proměňují a proroctví naplňují.
Dvojdílné finále druhé sezóny seriálu Star Wars Povstalci má název Soumrak učedníka (v originále Twilight of the Apprentice) režíroval samotný hlavní režisér Dave Filoni na základě scénáře, který napsal on, spolu s vedoucím výroby Simonem Kinbergem a Stevenem Melchingem. Níže naleznete naše hodnocení obou epizod.
Hodnocení Pavla Klimeše:
Když jsem se tu před pár týdny rozplýval nad epizodou Závoj temnoty, tušil jsem, že se schyluje ještě k něčemu epičtějšímu a ambicióznějšímu, ale samozřejmě kvalitativně se nedá růst do nekonečna a mírný strach z nenaplnění očekávání. A naplňovat bylo opravdu co. Jednak zde máme už dlouho avizovanou konfrontaci Ahsoky s Vaderem, pak již předem odhalenou úlohu (Dartha) Maula a v neposlední řadě i skutečnost, že většina obou dílů finále se má odehrávat na Malachoru, což je planeta, kterou do universa Star Wars přinesla veleúspěšná herní série Knights of the Old Republic. Ta je sice dnes již nekanonická, ale přece jen dosud jde o „modlu“ mnoha fanoušků (včetně mě). Celkově musím říci, že se mé obavy nenaplnily a máme zde skutečně epické, mnohdy šokující a emocemi přímo přetékající finále. Souboje všech se všemi pomocí světelných mečů jsou tu všudypřítomné a jejich výsledek mě opravdu překvapil stylem, který je vlastní spíše Hře o trůny než Povstalcům. Chopper je zde konečně v úloze, v níž se mi líbí (k čertu s celou epizodou Zapomenutý droid! :-) ) a jediné slabší místo, které si vysloužilo mírně zdvižené obočí, je využití rotujících inkvizitorských světelných mečů k létání. Na druhou stranu díky obloukovému gyroskopickému efektu, který energetická čepel vytváří a při dostatečně rychlé rotaci není něco takového vyloučeno, byť to objektivně působí poněkud nechtěně komickým dojmem. Návrat více než padesátiletého Maula na scénu sice přináší několik otázek, na jednu stranu jsme to díky kanonickému komiksu Darth Maul: Son of Dathomir mohli očekávat, na stranu druhou bych to čekal za zcela jiných okolností (s účastí Mandalorianů). Každopádně Maulova úloha coby Ezrova nového mentora mě jednoduše nadchla. Samotná planeta Malachor pak neodpovídá Malachoru V ze hry KotOR II a vzhledem k tomu, že soustava Malachor měla více planet, není to vlastně nic proti ničemu. Naopak přítomnost světelného meče se záštitou napovídá události, kterou Obrazový slovník k filmu Síla se probouzí označuje jako Velkou katastrofu na Malachoru. Čili nejde o žádné popření děje Legends. Osobně si myslím, že se události z období Staré republiky v souvislosti s novým kánonem měnit příliš nebudou, protože se s nimi v chronologicky pozdějších materiálech beztak zacházelo jako s určitými „legendami“. Souboj Ahsoky a Vadera (neboli Štěkny a Skáji?) je opravdu dechberoucí a jde o vyloženou emocionální ždímačku, která je ještě vynásobena epilogem, který probíhá beze slov, ale vlastně je vůbec nepotřebuje. V celkovém zhodnocení je toto naprosto úžasné finále, které zásadním způsobem změnilo celý seriál a posunulo laťku kvality opět o něco výše. Nemohu se dočkat třetí sezóny!
100 %
Hodnocení Jakuba Bergera:
Mám pocit, že v lepší zakončení druhé sezóny jsme ani doufat nemohli. Vlastně už od samotného začátku se pořád něco dělo, akce se stupňovala a celý příběh byl plný nečekaných zvratů a situací. Strůjcem těchto situací byl většinou Darth Maul, který byl ztvárněn vskutku skvěle. Stejně jako to, jak si postupně získával Ezrovu důvěru a ze starého mrzáka se postupně ukazoval v pravém světle. Nejvíce na mě ale zapůsobily (jak jinak) souboje se světelnými meči. Nepamatuji si, že bychom ani v Klonových válkách viděli tolik Jediů a Sithů najednou. A obávám se, že už ani dlouho neuvidíme. POZOR, NÁSLEDUJÍ SPOILERY. Docela mě tak i mrzí, že je s inkvizitory konec. Dá se sice očekávat, že se objeví další a pořád je tu Maul, ale i tak, překonat toto bude těžké. Ať už rozsah těchto soubojů nebo styl, jakým slepý Kanan porazil Maula. Ale hlavně to, na co jsme se všichni asi těšili nejvíce. Setkání Ahsoky s Vaderem. To bylo jedním slovem dokonalé. Dialogy, hudba, samotný boj, ale i její výraz, když Vader řekl její jméno a ona pod prasklou maskou viděla jeho tvář… To byla vážně síla. A jak se říká „to nejlepší na konec,“ tak tady nám to bylo skutečně dopřáno. Těch závěrečných několik scén s hudbou bylo skutečnou třešničkou na dortu, a přestože v nich nepadlo ani slovo, dokázaly toho říct více než dost. Ať už záběr na Heru s Kananem, na sípajícího Vadera, či letící sovu (která mě mimochodem začíná zajímat čím dál tím více, protože to není poprvé, co se ve spojitosti s Ahsokou objevila) a Ahsoku mizející ve tmě. Zkrátka a dobře, za mě je to zatím rozhodně nejlepší epizoda seriálu, která v mnohých ohledech překonala i ty lepší díly z Klonových válek. A já jen lituji, že už jsem některým epizodám dal stoprocentní hodnocení, protože ve srovnání s nimi si tento dvojdíl zaslouží mnohem více.
100 %
