Kanan, Ezra a Ahsoka se vrací do jediského chrámu na Lothalu, aby se dozvěděli, jak je možné, že jsou je inkvizitoři neustále schopni vystopovat. Každého z nich pobyt zde nějak poznamená a nic už nebude jako dříve.
V pořadí již osmnáctou epizodu druhé sezóny s názvem Závoj temnoty (v originále Shroud of Darkness) režíroval Saul Ruiz podle scénáře Henryho Gilroye. Přečtěte si recenzi této vynikající epizody.
Hodnocení Pavla Klimeše:
Díl Závoj temnoty opět posunul pověstnou laťku kvality o notný kus výše. Je tu napětí, akce i humor a veledůležité scény jak pro tento seriál, tak i pro širší univerzum Star Wars. Už začátek uprostřed souboje naznačuje, že tato epizoda jde přímo na věc a souboj ukazuje na vysokou míru sladění Kanana a Ezry coby mistra a padawana. Když už jsme u výcviku, skutečnost, kdo dává lekce v boji Ezrovi prostřednictvím holokronu, mě naprosto nadchla a nemyslím si, že je to pouze snaha o scenáristický „oslí můstek“ (byť uznávám, že přímočařejší volbou by zde i s přihlédnutím k Legends asi byl mistr Cin Drallig). V této epizodě také poprvé vidíme (ne pouze slyšíme) Yodu. Někteří mohou žehrat na malinko zvláštní vzhled, ale je třeba si uvědomit, že toto není skutečný Yoda, ale jeho projekce do mysli přítomných. Rozloučení je pak narážkou na klasickou scénu z konce Indiany Jonese a poslední křížové výpravy. Dalším emocionálním momentem je scéna pasování na rytíře (slova jsou velice podobná těm z kreslené minisérie Clone Wars). Kromě jednoho velkého odhalení, které zde neprozradím, je zde nakonec i jakási pozvánka na další díly a jde o další velký odkaz na herní sérii Knights of the Old Republic. Závěrem lze říci, že jde o jednu z nejlepších epizod tohoto seriálu i obecně universa Star Wars. Nestojí sice sám o sobě, tudíž je nezbytně nutné k jeho zhlédnutí znát i předchozí díly, ale tak to už u seriálů bývá. Bravo a těším se na další!
100 %
Hodnocení Jakuba Bergera:
Od prvního momentu mi bylo jasné, že tohle nebude jen tak obyčejná epizoda. A skutečně nebyla. S každým dílem pomalu kvalita roste a za mě už je nyní seriál plnohodnotnou náhradou Klonových válek. Jediové z řad povstalců se vrátili na Lothal do chrámu Jedi a rozdělení příběhu do tří menších linií, které se nakonec opět slily dohromady, bylo velmi zdařilé. Ezra se setkal s Yodou (nebo alespoň jeho vizí) a bohužel to byla asi nejslabší linka. Ano, bylo pěkné vidět Yodu, byť jeho vzhled mi zprvu přišel nepovedený, ale nakonec mi to nepřipadalo tak strašné. Mnohem zajímavější a hlavně překvapivější byla část zaměřená na Kanana. Na chrámové strážce Jedi jsem se poměrně těšil a nebyl jsem zklamán. Konečné odmaskování jednoho ze strážců mi vyrazilo dech. POZOR, NÁSLEDUJE SPOILER. Vůbec jsem nečekal veleinkvizitora a velmi mě to překvapilo. Nutno dodat, že příjemně, protože jsme se konečně dozvěděli, kde se tento Pau’an ukázal v Klonových válkách. Nejsilnější dojmy ve mně ale zanechaly scény s Ahsokou. Vzpomínky na Anakina a její vize byly skutečně emotivní a jsem čím dál tím zvědavější na její střet s Vaderem.
100 %
