Ačkoli Kanan má stále problémy věřit jejich novým spojencům, ostatní povstalci se již se skupinou starých klonů sžili. Všichni však musejí spojit své síly, když dorazí imperiální jednotky vedené agentem Kallusem. Pokračování prvního příběhového úseku o klonech (a druhou regulérní epizodu) podle scénáře Steva Melchinga natočil Bosco Ng (oba tvůrci se podíleli na seriálu Klonové války).
Druhá část příběhového úseku, který do seriálu Povstalci uvedl klony (hlavně tedy kapitána Rexe) se nese v převážně akčním duchu. Místy mi přišlo, že je té akce až příliš, ale to je jen důsledek toho, že tuto původně dvojepizodu rozdělili na dvě. Na druhou stranu se ukazuje, že ambicióznějším epizodám Povstalců mnohem více sluší třičtvrtěhodinová stopáž a není to tedy tak, jako v případě některých epizod Klonových válek a první sezóny tohoto seriálu, které byly de facto pouze „výplňové“ (přesto však nelze říci, že by byly vysloveně nezajímavé). Podstatnou část tohoto dílu (a to nejzajímavější) tvoří boj rebelů proti kráčejícím kolosům AT-AT. Popravdě řečeno myšlenka na střet kolosu AT-TE, užívaného za klonových válek s mnohem větším strojem imperiální éry, mě vyloženě nadchla. Kolosy AT-AT nejsou ještě úplně ty, které známe z bitvy na Hothu, ale jsou, jako mnoho dalších věcí v tomto seriálu, stylizovány dle náčrtů Ralpha McQuarrieho a Joea Johnstona do jakési rané verze. Na druhou stranu z poznámek klonů vyplývá, že již neplatí, že prototypy AT-AT se používaly již za klonových válek, což nám tvrdily komiksy popisující bitvu o Jabiim (nyní označené jako Legends). Samotná epizoda je pak plná odkazů právě na bitvu o Hoth. Pohledem skrz makrodalekohled počínaje a záběry na piloty kráčejících kolosů s Kallusem za zády konče. V této epizodě se také poprvé objevuje nový inkvizitor, známý z traileru, vystupující pod jménem Pátý bratr. Pokud by vás zajímalo, jaký byl jeho vztah k pau’anskému Inkvizitorovi z první sezóny, pak bylo nedávno odhaleno, že šlo o velkoinkvizitora, pod něhož spadali všichni ostatní inkvizitoři. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že vzhled Pátého bratra je založen na nepoužitém konceptu z nadcházející sedmé filmové epizody Síla se probouzí. Celkově tedy jde o výborné zakončení příběhového úseku a další ukazatel toho, jak velkou cestu tvůrci seriálu za rok ušli.
80 %
Epizoda, kterou jsem si užil. Nebylo to příběhem, nebylo to nějakými ohromujícími scénami (i když opět – každý záběr na destruktor je k nezaplacení), ale tím, co bylo v pozadí. Líbilo se mi, jak Kanan nemůže jen tak zahodit za hlavu rozkaz 66, ale současně Rex vzpomíná, jaké to bylo mít jediského generála, vůdce a hrdinu (a když domyslíte tu ironii...). A právě to vzájemné kroužení Kanana a Rexe bylo prostě úžasné. Podobně mě zaujal okamžik, kdy se trojice veteránů rozhodne bojovat. Ano jistě, celé scéně se nedá upřít jistá trapnost, ale přiznávám, přistihl jsem se u úvahy, zda to co prováděli, bylo výsledkem touhy starých vojáků nezemřít v posteli, nebo to bylo vykřičení odporu do tváře Impéria. Jistě, tvůrci možná neměli tak vznešené záměry, ale přesto – v této epizodě jsem si našel dost motivů, které by vystačily na rozsáhlejší útvar určený i dospělým fanouškům Star Wars. Z postav mě zaujal ještě agent Kallus. Je jen škoda, že mu David Oyelowo nepropůjčil více britskou „upper class“ angličtinu. Zaujala i Ahsoka. Bývalá Štěkna trousí moudra, jako ryzí jediský mistr. Jsem zvědavější a zvědavější, jaké osudy ji v seriálu čekají.
80 %
Pokračování příběhu na Seelosu nabídlo již více akce a celkově mě hodně bavilo. Nasazení AT-ATček (samozřejmě v designu Ralpha McQuarrieho) a snaha ubránit se těmto novým, obrněným kolosům pouze se stařičkým republikovým tankem nebo odhodlání klonů bojovat, byť věděli, že mají jen malou šanci. Všechno to mělo tu správnou atmosféru a ani Gregor už nebyl tak otravný, jako v předchozím díle, což mě velmi potěšilo. Vztah Kanana vůči klonům se opět nesl na pozadí celého dílů a bylo zajímavé vidět, jak na něj působilo Rexovo vzpomínání na válku a důvěru, kterou měl ke svému generálovi. Stejně tak jeho snaha dokázat Kananovi, že je spolu s Wolffem a Gregorem opravdu na jejich straně a neúčastnili se rozkazu 66. Skutečnou třešničkou na dortu ale byla v této epizodě závěrečná scéna, kdy se Rex setkal s Ahsokou. Bylo úžasné vidět ty dva zase spolu a pro mě to byla nejlepší část epizody. Po delší době to taky bylo poprvé, co ve mně nějaká scéna Povstalců vyvolala tak silné emoce. A jsem hrozně zvědavý, jestli je v budoucnu uvidíme alespoň na chvíli bojovat bok po boku jako za starých časů.
90 %
Nadšení mě ovládlo. Jakkoli by se střízlivou úvahou scéna AT-AT vs AT-TE mohla zdát malinko zvláštní, já jsem to prostě „koupil“ a hrozně moc jsem si to užil. Takhle přesně si představuju zápletku se starými klony, kdy se nám přímo konfrontují dva světy a ne nějaké lovení velkého písečného červa. Epizoda měla příjemné tempo, zase příběh někam posunula a já se nemůžu dočkat další. Taky bych chtěl na tomto místě říct, že podobně jako u The Clone Wars jde s každou sezónou kvalita technického zpracování výrazně nahoru, ať už jsou to detailnější textury postav, nebo práce se světlem a částicovými efekty během bitvy kolosů, vypadá to, že Povstalci konečně začínají dozrávat.
90%
